Příznivci excelence z celého světa se setkali na Fóru EFQM, tradiční konferenci, jejíž součástí je mimo jiné i předávání EFQM Global Excellence Award –Globální ceny EFQM za excelenci. Letošní ročník Fóra, který se konal 23. a 24. října v Helsinkách, byl výjimečný. Kromě toho, že byl veřejnosti poprvé představen zcela nový Model EFQM, jsme byli svědky předávání cen hned ve čtyřech různých oceněních. Kromě vítězů v Globální ceně EFQM za excelenci byly v rámci galavečera v prostorách Telakka Event Center vyhlašováni vítězové EFQM Innovation Challenge, Finské národní ceny a Finské ceny za kruhovou ekonomiku.
A jak Fórum viděla a co z něho přináší zástupkyně ČSJ – jejího Centra excelence?
Konference
Mottem konference bylo Design for Excellence. Přesnější by však možná bylo Excellence through Failures. Odvaha dělat, přiznat si, a dokonce oslavovat chyby, a samozřejmě následné učení se z nich byly společným prvkem všech příspěvků, které na konferenci zazněly.
Mě asi nejvíce zaujalo osobní setkání s dr. Samuelem Westem a jeho příspěvek. On sám dosáhl úspěchu prostřednictvím selhání (nutno dodat, že selhání druhých), a to přes Muzeum selhání, ve kterém vystavuje naprosté omyly a propadáky v oblasti produktových inovací (mezi jeho oblíbené exponáty patří například lasagne do trouby od firmy specializující se na zubní hygienu Colgate nebo výrobky od firem jako McDonald´s, Apple či Coca-Cola). Jeho primárním cílem však není dehonestace organizací, které se svými produkty udělaly krok vedle. Naopak, chce tím oslavit jejich odvahu a upozornit na to, že i nezdar je nezbytnou součástí inovace. S tím souvisí i koncept psychologického bezpečí, který představil ve své přednášce jako klima, ve kterém se lidé nebojí přijmout riziko nebo přiznat chybu, nemají strach klást otázky a vznášet své nápady, nemusí mít obavu ze zesměšnění nebo trestu. Vytvoření takového prostředí v organizaci je pak podle něj základní podmínkou pro skutečné učení se, inovace a růst. Ostatně nad tím, jak je vaše vlastní organizace přístupná chybám, se budete mít příležitost zamyslet i vy, pokud se rozhodnete pro hodnocení její výkonnosti podle nového Modelu EFQM. I ten se o chybách explicitně zmiňuje, a to hned na dvou místech v rámci kritéria 2 Organizační kultura a leadership.
Nejočekávanější částí celé konference však bylo představení nového Modelu EFQM. Toho se ujal CEO EFQM Russell Longmuir: „Toto je světově nejúčinnější manažerský rámec pro hodnocení, řízení a měření změn, transformace a organizační kultury. Bude k dispozici ve více než 20 jazycích a bude podporován sadou špičkových technologických nástrojů a unikátním systémem řízení znalostí.“
Kromě nových kontaktů, inspirace pro vlastní rozvoj, ale i rozvoj České společnosti pro jakost, a to jak po stránce produktové, tak v rámci jejího vlastního řízení, jsem po třech perných dnech Helsinky opouštěla s prvním vánočním dárkem v kufru. Svůj vlastní první výtisk nového Modelu jsme totiž dostali stylově: z dárkově zabalené krabice se stuhou a v papíru s vánočním motivem.
Zcela nový Model EFQM
Přibližně před rokem jsem psala článek s názvem (R)evoluce v Modelu excelence EFQM. Vzhledem ke svým dosavadním zkušenostem s revizemi Modelu v letech 2010 a 2013 jsem se domnívala, že půjde spíše o evoluci. Skutečnost však ukázala, že jsem se mýlila. Tím, co se změnilo, zdaleka není jen oranžová barva, kterou nahradila modrozelená kombinace, a devět obdélníků, které po více než dvaceti letech nahradil organický tvar propojených kruhů připomínající buňku (nebo holicí strojek či hlavu opice).
Pravda, základ se nezměnil. Model EFQM stále stojí na silných hodnotách, které sice již nejsou explicitně vyjádřeny formou základních koncepcí excelence, ale opírají se o Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a 17 cílů udržitelného rozvoje OSN. Stále je zde jasně patrná nutnost porozumění tomu, co organizace dělá, a výsledkům, kterých svou činností dosahuje. A stále existuje RADAR, který se na první pohled změnil jen kosmeticky – na pohled druhý a třetí však na organizace klade mnohem větší nároky z hlediska jejich flexibility a agilnosti, ale na druhou stranu jim dává více volnosti ve způsobu prokazování toho, proč by měly být hodnoceny jako vynikající.
Model excelence EFQM byl přes veškerou snahu EFQM a jeho partnerů vnímán v první řadě jako benchmark pro porovnání výkonnosti organizace za účelem získání externího uznání. Už samotný způsob, jakým je publikace Modelu EFQM vytvořena, naznačuje, že
EFQM mělo jasnou ambici, a to vytvořit nástroj pro manažery, jehož pomocí budou moci nastavovat a zlepšovat systém řízení organizace, řídit její výkonnost a současně i její transformaci.
Strukturou nového Modelu se EFQM inspirovalo v teorii tzv. zlatého kruhu, kterou vytvořil Simon Sinek (např. lit. [1] – pozn. red.) a která je založena na logice kladení tří otázek:
· „Proč“ organizace existuje? Jaký účel naplňuje? Proč zrovna tato strategie? (Směřování)
· „Jak“ má v úmyslu naplňovat svůj účel a strategii? (Realizace)
· „Čeho“ doposud skutečně dosáhla? „Čeho“ chce dosáhnout zítra? (Výsledky)
Jádrem Modelu EFQM[1], onou příslovečnou „červenou nití“, je tedy propojení mezi účelem a strategií organizace a tím, jak jsou tyto používány, aby organizaci pomáhaly vytvářet udržitelnou hodnotu pro její nejdůležitější zainteresované strany a dosáhnout vynikajících výsledků.
Proč využívat k řízení organizace Model EFQM a jaká klíčová témata jsou v něm obsažena?
· Pomáhá definovat skutečně silný účel existence organizace a zdůrazňuje klíčovou roli účelu, vize a agilních strategií při dosahování úspěšnosti organizace.
· Pomáhá budovat kulturu inovací a výkonnosti postavenou na sdílených hodnotách, cílech a vnímání kvality.
· Pomáhá rodit silné vůdce. Hledá a rozvíjí lídry na všech úrovních organizace, ve všech týmech a v každém projektu.
· Pomáhá transformovat organizace tím, že poskytuje vyzkoušený a prověřený rámec umožňující řídit změny efektivně, plynule a co nejméně bolestivě.
· Pomáhá rozvíjet agilní postupy v řešení potenciálních hrozeb tím, že organizacím poskytuje bezpečnou cestu za pokrokem a transformací opírající se o robustní analýzu.
· Pomáhá řešit specifické výzvy organizací, a proto byl od základu vytvořen tak, aby byl dostatečně citlivý k jedinečným překážkám, kterým organizace čelí.
· Pomáhá předvídat budoucnost. Chápe výhody analýzy, předvídání budoucího vývoje a prediktivní inteligence při řízení transformace.
Spolu s novým Modelem EFQM bylo představeno i nové portfolio produktů zahrnující kurzy pro hodnotitele a organizace, upravený systém oceňování, online nástroje podporující sebehodnocení i externí hodnocení a databázi znalostí, která bude obsahovat správné praxe, nástroje, blogy, zkušenosti a umožní vzájemnou diskusi.
Česká společnost pro jakost bude tyto produkty postupně lokalizovat. Model EFQM bude také po celý rok 2020 ústředním tématem akcí Centra excelence při České společnosti pro jakost, na nichž se bude možné s novým Modelem a jeho praktickou aplikací seznámit nad rámec licenčních produktů.
Již nyní si můžete koupit publikaci Modelu EFQM v českém jazyce nebo si z webových stránek České společnosti pro jakost stáhnout jeho zkrácenou verzi, která je díky sponzorství České společnosti pro jakost přístupná široké veřejnosti zdarma [3].
Skutečnost, že česká verze Modelu EFQM byla k dispozici jako v pořadí šestý jazyk již 14 dní po jeho slavnostním představení, je důkazem, že Česká společnost pro jakost to myslí s excelencí vážně.
Literatura:
[1] Sinek S. Začněte s proč: jak vůdčí osobnosti inspirují k činům. Jan Melvil, V Brně 2013. ISBN 978-80-87270-55-4.
Autorka:
Ing. Danuše Fišerová pracuje jako manažerka Centra excelence v České společnosti pro jakost.
[1] Určitě jste si už všimli, že z názvu zmizelo slovo „excelence“; obdobně i z názvu nejvyššího ocenění: v příštím roce bude „EFQM Global Award 2020“ [2]. Pozn. red.)